Tlumiče hluku výstřelu - realita vs. fikce

Tlumiče hluku výstřelu - realita vs. fikce

Od 30. ledna 2021 platí tzv. mininovela zákona o zbraních, jež zcela zrušila zakázané doplňky zbraní. Těmito doplňky byly rovněž tlumiče hluku výstřelu, jež byly přesunuty mezi zbraně kategorie C (tzv. na ohlášení). K jejich pořízení tedy není zapotřebí nákupní povolení, ale pouze platný zbrojní průkaz. Tlumič hluku je veden v Centrálním registru zbraní jako zbraň kat. C a při jeho pořízení bude kupujícímu vystaven doklad o nabytí a zpravidla i vyplněná žádost o registraci (tzv. šedivák), s nímž si nový držitel dojde tlumič zaregistrovat a dostane na něj průkaz zbraně.

tlumiče Ase Utra

 

Díky dlouholeté absenci těchto doplňků na našem trhu, stejně jako díky jejich démonizování jejich odpůrci vznikla celá řada fám, polopravd a mystifikací, do značné míry – jak už to tak bývá – způsobená či živená médii. Mnozí jsme shlédli celou řadu jinak třeba i velmi kvalitních filmových děl, kde miniaturní tlumiče učinily hluk výstřelu běžné pistole takřka nehlučný, viděli jsme tlumiče na revolverech či je představitelé akčních hrdinů dokázali zázračně instalovat na nijak neuzpůsobené zbraně jedním pohybem ruky...

tlumič-hluku

Vlevo Lee Marvin ve filmu The Killers (1964) s tlumičem na neupraveném revolveru, vpravo Daniel Craig jako agent 007 s tlumičem na pistoli, jež na jiných záběrech nemá žádné montážní rozhraní (foto Internet)

 

Takže se podíváme na tlumiče hluku podrobněji a vysvětlíme si princip jejich funkce a také si na pár příkladech ukážeme jejich možné reálné využití.

tlumiče hluku - šíření zvuku

Jak vzniká hluk výstřelu
Výstřel z palné zbraně je děj, jehož cílem je dopravení projektilu na cíl a způsobení požadovaného účinku v tomto cíli. Tento děj probíhá v několika fázích, přičemž každou tuto fázi provází určitý hluk a další jevy. Obecně se jevy a děje provázející pohyb vrženého tělesa nazývají balistika. U výstřelu z palné zbraně rozpoznáváme čtyři fáze balistiky:

 

balistika vnitřní (děje doprovázející pohyb střely uvnitř zbraně)

balistika přechodová (děje doprovázející pohyb střely při jejím opuštění ústí hlavně zbraně po dobu, kdy je tato střela ještě ovlivňována vytékajícími plyny)

• balistika vnější (děje doprovázející pohyb střely ve vnějším prostředí)

balistika terminální neboli cílová (děje doprovázející dopad střely na cíl)

 

Každá z uvedených fází výstřelu generuje určitý hluk, jenž lze částečně omezit nebo odstranit, ale také hluk, jenž odstranit nelze:

 

balistika vnitřní – úder zápalníku na zápalku, zažehnutí prachové slože, provázejícím hlukem je i další hluk od mechanicky se pohybujících součástí zbraně

balistika přechodová – pro naše téma nejpodstatnější: expanze spalných plynů o vysoké teplotě a tlaku vysokou rychlostí z ústí hlavně vede k jejich prudkému ochlazení a rozptýlení rovnoměrně všemi směry od ústí hlavně, čímž vzniká tlaková a zvuková vlna, jež je nejvýznamnější složkou hluku výstřelu a jíž lze ovlivnit užitím tlumiče hluku

balistika vnější – hluk střely pohybující se zpravidla vzduchem, jenž může tvořit buďto pouze svist nebo navíc i sonický třesk provázející pohyb tělesa nadzvukovou rychlostí v atmosféře; zde tedy budeme hovořit o problematice užití nadzvukového (supersonického) a podzvukového (subsonického) střeliva

balistika terminální neboli cílová – hluk provázející dopad střely na cíl

 

Z hlediska efektivity útlumu hluku výstřelu se má smysl věnovat pouze dvěma technickým řešením: tlumičům hluku výstřelu a podzvukovým laboracím střeliva.

 

Pokud je snahou naprosto maximální útlum hluku výstřelu, existují i technická řešení omezující hluk vnitřní balistiky (např. elektronická spoušť, elektrický odpal a další), nicméně zde je třeba si říci jedno pravidla vztahující se na naprostou většinu komerčně prodávaných tlumičů hluku:

 

Cílem užití tlumiče hluku není odstranění hluku výstřelu, ale snížení hlukové zátěže tak, aby nedocházelo k poškození sluchu střelce ani osob či zvířat v jeho okolí, případně k celkovému snížení hlukové zátěže v prostředí.

 

Veškeré námitky proti legalizaci užití tlumičů hluku jsou vedeny zejména naprostou neznalostí problematiky a ovlivněním právě zejména filmovou tvorbou. A proto prosím nikdo neočekávejte, že užitím tlumiče hluku rázem nikdo neuslyší, že se někde střílí.

 

Princip funkce tlumiče hluku
Jak již bylo výše řečeno, tlumiče hluku omezují a upravují (moderují, modulují) šíření tlakové a zvukové vlny provázející opuštění ústí hlavně střelou. Zatímco bez tlumiče hluku veškeré spalné plyny neřízeně vytékají z ústí hlavně a mohou dokonce negativně ovlivňovat počátek pohybu střely v rámci vnější balistiky, v případě užití tlumiče tyto plyny nejprve vytékají řízeným způsobem do tlumiče, zde jsou ochlazovány (se snížením teploty se snižuje jejich objem a tedy i tlak) a zpomalovány a teprve poté vytékají z tlumiče do prostředí. Tlumič tak logicky také ovlivňuje úsťový výšleh (záblesk). Je napsáno, že plyny do tlumiče vytékají „řízeně“ a to je velmi podstatné: Tlumiče hluku jsou poměrně sofistikovaná zařízení s mnohdy velmi složitou vnitřní konstrukcí, některé z těch nejmodernějších mají dokonce vnitřní konstrukci zajišťující takzvaný řízený výplach (flow-through design). Vnitřní uspořádání většiny tlumičů zpravidla sestává z kombinace několika komor oddělených přepážkami, jejichž účelem je zachycení a zpomalení části spalných plynů. Starší a jednodušší konstrukce užívaly prostě kruhové ploché přepážky, vyspělejší pak měly přepážky kónické a s narůstajícími zkušenostmi a zejména technologickými možnostmi se tvar vnitřních přepážek a komor stával složitější a složitější, což na jedné straně zvyšovalo účinnost tlumičů a na straně druhé umožnilo postupné zmenšování jejich rozměrů a hmotnosti. Dnes jsou na trhu tlumiče určené pro malorážky (a dokonce i tzv. moderátory pro airsoft či vzduchovky), pro nejrůznější pistole a přes takřka všechny myslitelné dlouhé zbraně až po velkorážné odstřelovačky v ráži 50 BMG.

tlumič B&T AG

Výkres jednoho z prvních tlumičů slavné švýcarské firmy B&T AG. Foto: https://bt-ag.ch/

 

ase utra soldiers

Využití tlumičů v praxi

Po dlouhou dobu byly tlumiče hluku určené výhradně pro státní ozbrojené složky, zejména pak armády a i tam hlavně pro speciální síly. Tlumič byl považován za diverzní nástroj, jehož cílem bylo utajení činnosti jeho uživatele. Tento přístup spolu s popisovanou démonizací tlumičů ve filmech vedly k tomu, že trvalo skutečně velmi dlouho, než se tato užitečná zařízení dostala i ke střelecké veřejnosti. Nadále nicméně platí z hlediska použití rozdělení tlumičů na tlumiče pro vojenské účely a pak na ty pro sport či lov. Mnohde se tyto kategorie samozřejmě prolínají.

 

Tlumiče pro ozbrojené složky jsou zpravidla určeny na samonabíjecí nebo plně samočinné zbraně, jsou na ně kladeny velmi vysoké nároky z hlediska univerzálnosti, odolnosti a životnosti, ale na druhé straně jsou také požadovány co nejlepší parametry, což může velmi výrazně navyšovat jejich cenu.

 

Na druhé straně běžný civilní uživatel typicky vyhledává jednoúčelový produkt určený pro jeden druh střelby a tudíž si může vybrat tlumič určený přesně pro jeho potřeby.

 

V civilní sféře se čím dál více rozšiřuje užívání tlumičů hluku zejména pro lov. Lovecké zbraně jsou zpravidla velmi výkonné (opakovací nebo samonabíjecí) pušky, jež generují velmi vysoký hluk výstřelu. Již jeden výstřel z takové zbraně bez odpovídající ochrany sluchu může vést k nevratnému poškození sluchu jak střelce, tak jeho okolí – včetně loveckých psů. Užití tlumiče hluku při lovu je dnes naprosto běžné (a někde i povinné) v mnoha zemích.

Ase Utra silencerPro sport doposud tlumiče nebyly nikde vyžadovány, ale to se snadno díky neustále se zvyšující hustotě osídlení může snadno změnit. Např. ve Švýcarsku, kde je sportovní střelba z dlouhých zbraní součástí národní tradice a také jednou z povinností danou jejich branným systémem, je užití tlumičů hluku na puškách při těchto disciplínách naprosto běžné.

 

Rozdělení tlumičů hluku dle konstrukčních odlišností
Byť principiálně jsou všechny tlumiče hluku výstřelu zařízení velmi podobná, jsou zde samozřejmě určité rozdíly, dle kterých se tlumiče mohou dále dělit:

 

montážní rozhraní – úsťový závit nebo adaptér; tlumiče „našroubované“ napřímo na úsťový závit hlavně jsou logicky jednodušší a tedy i levnější; montážním adaptérem může být speciální tlumič výšlehu, kompenzátor nebo úsťová brzda, případně speciální adaptér

ráže, resp. výkon náboje – malorážkové nebo pro velkorážné zbraně, může být i omezení pouze pro podzvukové laborace; malorážkové tlumiče nemusejí zpravidla snášet velká namáhání ani teploty, tudíž mohou být vyrobeny z lehkých materiálů (slitiny hliníku, ale i karbon) a mohou být menší; tlumiče pro běžné náboje se středovým zápalem bývají zpravidla multirážové, tedy pro určitou skupinu ráží (např. pro náboje se střelou ráže .30“), nicméně mohou se i zde vyskytnout speciální odlehčené tlumiče určené pouze pro užití střeliva s podzvukovými laboracemi (typicky třeba pro náboj 300 AAC Blackout / 300 Whisper)

efektivita – hodnota útlumu

technické parametry – rozměry, hmotnost; zjednodušeně se dá říci, že čím větší, tím účinnější, ale zde hraje velkou roli vnitřní konstrukce tlumiče; hmotnost jde ruku v ruce s celkovými rozměry, ale také s použitými materiály – dnes je mnoho tlumičů vyráběno např. i z titanu

modularita – možnost individuálního uzpůsobení tlumiče různými přídavnými/odnímatelnými moduly

atec -moduls

rozebiratelnost – možnost údržby; naprostá většina tlumičů pro velkorážné zbraně je dnes nerozebíratelná, maximálně je možné více či méně rozebírat kvůli čištění jejich montážní rozhraní; naopak malorážkové tlumiče rozebíratelné většinou jsou, neboť se citelně zanášejí olovem a spalinami a je třeba je mechanicky čistit

určení – např. pro specifické zbraně (samonabíjecí pistole, samočinné zbraně atd.); u zbraní s pohyblivou hlavní (typicky samonabíjecí pistole výkonnějších ráží) se používají speciální, tzv. kinematické nebo impulzní tlumiče s pohyblivým montážním rozhraním, což je zpravidla prodražuje; pro moderní samonabíjecí a plně samočinné zbraně včetně kulometů se dnes konstruují tlumiče s nuceným (řízeným) výplachem, jež snižují působení tlaku na vnitřní mechanismy zbraně a snižují rychlost jejich pohybu

 

Střelivo: subsonic vs. supersonic

Správně česky tedy střelivo s podzvukovou nebo nadzvukovou počáteční rychlostí střely. Každé těleso pohybující se atmosférou rychlostí vyšší, nežli je rychlost šíření zvuku, vytváří akustický jev zvaný sonický neboli nadzvukový třesk. Tento jev není jednorázový (není to tedy jedna rána při překročení hranice rychlosti šíření zvuku, jak se mnozí nesprávně domnívají), ale kontinuální a provází toto těleso po celou dobu jeho pohybu rychlostí vyšší než je rychlost šíření zvuku. Tato rychlost je závislá na mnoha vnějších vlivech, jako je hustota a vlhkost vzduchu, nicméně za obecně přijímanou hodnotu se považuje údaj 340 m/s. Vztaženo na problematiku střelby jde tedy o jev provázející vnější balistiku.

hornady subsonic

Nadzvukové jsou praktiky všechny kulové ráže pro dlouhé zbraně, a to včetně většiny malorážkových (22 l.r.). U krátkých zbraní mají rychlost vyšší než zvuk zejména běžně užívané náboje ráže 9 mm Luger, jichž se problematika tlumičů týká asi nejvíce.

 

Jak známo, rychlost střely je jedním z nejzákladnějších parametrů ovlivňující charakteristiku a tedy i použití toho kterého náboje. U naprosté většiny střeliva pro dlouhé zbraně je počáteční rychlost střel vyšší než rychlost zvuku minimálně dvojnásobně, výjimečně i trojnásobně. Z toho plyne, že jakákoliv snaha o snížení rychlosti střel těchto nábojů pod hranici rychlosti zvuku povede k naprosté devastaci jejich balistických vlastností. Proto až na naprosté výjimky neexistují subsonické laborace v Evropě běžně dostupných puškových nábojů (v USA se lze setkat i s podzvukovými laboracemi některých starších tradičních ráží, jako jsou např. 30-30 nebo 45-70) a pokud existují, jedná se zpravidla o speciální vojenské střelivo. Kromě limitně zhoršených balistických vlastností těchto nábojů je navíc zapotřebí počítat zpravidla i s výrazně sníženou spolehlivostí u samonabíjecích či samočinných zbraní.

 

Z výše uvedeného vyplývá, že naprostá většina tlumičů hluku pro dlouhé zbraně je určena pro střelbu s běžnými náboji v supersonických laboracích. Tlumič hluku pak snižuje úroveň hluku vznikající v rámci přechodové balistiky a slyšitelný nadále zůstává onen sonický třesk provázející pohyb střely nadzvukovou rychlostí. I tak jsou hodnoty útlumu v zásadě tak významné, že se tlumiče i s běžnými, nadzvukovými náboji zcela běžně používají. Pokud je nějaký tlumič určen výhradně pro užití subsonického střeliva, musí to na něm být výrazně vyznačeno (např. SUBSONIC LOADS ONLY). Toto se ale dle našich znalostí týká aktuálně pouze specifické ráže 300 Blackout (300 AAC Blackout / Whisper).

 

Pro případně taktické využití je navíc třeba dodat, že sonický třesk nemá tzv. Dopplerův efekt, je slyšitelný prostě vždy jen jednou v určité vzdálenosti od ucha a tudíž nelze podle tohoto hluku určit směr a vzdálenost, odkud výstřel přišel. A dále pak je užití tlumičů hluku v ozbrojených složkách stále rozšířenější ne proto, že by tyto jednotky chtěly utajit vlastní střelbu (neboť jak jsme si již řekli, na takovou úroveň výstřel prostě utlumit nejde). Důvodem je zejména „nezahlušení“ sebe sama vlastní střelbou a možnost verbální komunikace i v průběhu bojového střetu.

 

U kterých ráží se tedy můžeme běžně setkat s tzv. Subsoniky:
  Pistolové – 22 l.r., 9 mm Luger, 40 S&W
Puškové – 300 AAC Blackout / Whisper, 308 Win., výjimečně 7,62 x 39 mm
Pistolové ráže standardně podzvukové – 6,35 / 7,65 / 9 mm Browning, 9 mm Makarov, 45 Auto

 

Co tedy vlastně obnáší taková podzvuková munice? V čem se kromě počáteční rychlosti střely liší od standardní laborace? V zásadě zejména hmotností střely a z toho se odvíjí případně i tvar střely. Jestliže je výrobce střeliva limitován maximální počáteční rychlostí střely do 330-340 m/s, musí vzhledem k širokému rozpětí různých délek hlavní zbraní, pro něž bývají takové náboje určeny, náboje laborovat povětšinou na ještě nižší hodnoty. Energii předanou cíli pak lze dohonit – a to ještě jen částečně – jedině navýšením hmotnosti střely.

 

U střeliva 9 mm Luger je nejběžnějším nábojem standardní laborace střelou o hmotnosti 7,5 – 8,0 g, jež 4“ hlaveň pistole opouští rychlostí kolem 360-370 m/s, zatímco podzvukové laborace mívají střely o hmotnostech od cca 9,0 gramů a rychlosti se pohybují kolem cca 310 m/s. Sice to na první pohled nevypadá na velký rozdíl, ale kinetická energie je v tomto případě u subsoniku zhruba o 20% nižší.

 

Druhým faktorem je také změna tvaru střely. Vzhledem k pevně dané ráži a tedy i průměru střely, lze její hmotnost navyšovat jedině zvětšením objemu do délky. To pak znamená, že taková podzvuková střela puškového náboje má kromě třetinové počáteční rychlosti a tím výrazně snížené energie také úplně jiný balistický koeficient (zpravidla výrazně horší) a zcela odlišné balistické vlastnosti a změní se rovněž nastřelení zbraně. Realitou je, že dlouhé zbraně užívající střelivo s podzvukovými střelami jsou schopné jakž-takž přesné střelby do zhruba 150 metrů.

 

Jak vybírat tlumič
Tlumič hluku je třeba vybírat samozřejmě zejména dle účelu, pro nějž má být použit a s tím je spojená zbraň, na níž má být instalován.

 

Na začátku tedy známe typ zbraně a její ráži a způsob instalace tlumiče. Nebudeme se zde zabývat různými kleštinami, závrty, drážkami a jinými nestandardními řešeními, základem zkrátka vždy bude úsťový závit na hlavni dané zbraně. Na tento závit můžeme instalovat tlumič přímo nebo přes nějaký adaptér. Pakliže požadujeme možnost ze zbraně střílet jak s tak bez tlumiče hluku, volba nejspíš padne na nějaký adaptér. Na výběr jsou jednak tlumiče výšlehu nebo úsťové brzdy a pak třeba speciální nástavce (např. typický „trojzubec“ 3-Lug užívaný na zbraních značky H&K). Stanovením těchto dvou kritérií získáme okruh možných řešení a pak již vybíráme dle vlastností samotného tlumiče: Někoho zajímá hodnota útlumu, někoho co nejmenší rozměry nebo hmotnost, svou roli bude bezesporu hrát i cena atd.

 

Co se výběru „ráže“ tlumiče týče, je třeba říci, že mnoho tlumičů je tzv. multirážových, neboť jsou dle průměru střely určeny pro celou skupinu ráží (nejrozšířenější jsou tlumiče pro pušky ráže .30“/7,62 mm a takto označený tlumič pak můžete instalovat na jakoukoliv zbraň v rozmezí ráží od 300 BLK po 300 WM). Bohužel aktuální česká legislativa vyžaduje označení tlumiče ráží, případně všemi rážemi, takže naprostá většina výrobců či dovozců tlumiče značí jen jednou „hlavní“ ráží a je třeba se řídit materiály výrobce ohledně dalších možných ráží. Je také klidně možné (a je to zcela běžné) tlumiče použít i na menší ráže, než pro jaké jsou vyrobeny, pak je ale třeba počítat s nižší hodnotou útlumu (účinností). Mnohé ozbrojené složky takto používají například tlumiče pro ráži 338 Lapua Magnum i na zbraně 308 Win., mnozí lovci zase používají tlumič pro ráže .30“ i na kulovnicích ráží 6 nebo 6,5 mm atd.

 

Vlivy tlumičů na zbraně
Kromě samotné hlavní funkce tlumiče hluku, tedy snížení hlukové zátěže, se jejich užití může projevovat i dalšími jevy:
snížení zpětného rázu a zdvihu
zlepšení seskupenosti zásahů
posun středního bodu zásahu (nutné kontrolní nastřelení)
zvýšení počáteční rychlosti střely (zejména u kratších hlavní tlumič funguje částečně jako prodloužení hlavně)
zvýšené opotřebení hlavně
zvýšené namáhání a opotřebení pohyblivých součástí (u samonabíjecích zbraní)
vracení spalných plynů do tváře střelce
zvýšené znečištění zbraně
snížení spolehlivosti u samonabíjecích zbraní, zejména pistolí s uzamčeným závěrem

 

Podle tohoto seznamu se zdá, že převažují nevýhody nad výhodami, nicméně je třeba si říci, že zdaleka ne u všech zbraní a tlumičů se ty negativní vlastnosti výrazně projevují. Navíc se všechna tato negativa projevují zejména s narůstající intenzitou střelby, zejména pak u samonabíjecích či samočinných zbraní. Pro lovce či sportovce, jenž střílí z opakovací kulovnice ať už na zvěř v honitbě či na terče na střelnici, jsou popsané negativní vlivy vzhledem k malému počtu ran, navíc vystřelených v dlouhém časovém intervalu, takřka neregistrovatelné.

 

A majitel samonabíjecí pušky si musí sám zvážit, zdali případné snížení hlukové zátěže vyváží možné negativní vlivy na jeho zbraň i střelbu samotnou.

 

V každém případě je důležité, že zde nyní možnost takové volby máme a bude na každém z nás, jak se rozhodne.

 

Autor: Ondřej Dušek

Můžete poradit?Potřeboval bych tlumič s upínáním kleštinou na válcové ukončení hlavně SKS 45 pro 7,62x39.Zdravím a děkuji za informaci.

Sqele Ondra. :)

Napsat komentář


Načítám, prosím vydržte...